Bavíme se tu o digitálním signálu. Jedničky a nuly. Tedy něčem co nepodléhá rušením jako analogový signál. Taky jsou zde korekce chyb a některé formáty mají opravné algoritmy a kontrolní součty.
Že se občas jedna logická hodnota někde zamotá a změní se děje neustále. V CPU, operační pamětí, SSDs,...

Pokud se tak stane. Tak samotný dopad určitě nemůže rozpoznat něco, tak nedokonalého jako lidský sluch.
Na hudbu je tohle bulshit.

Ale napadá mě velice dobrá aplikace. Vyšetření sluchu přes ­"BERA­". Zařízení je velice citlivé na rušení ­(micro­-nano Volty­). Zde by možná už nebylo třeba galvanicky oddělit PC od sítě.

Foobar2000 výborně zvládá internetové vysílání proudu hudby chce to adresu s m3u a nebo db příponou.

A tak můžeme s velkou slávou a vyhozením 80 000 Kč do žumpy poslouchat CD­-DA 44­/16 soubory na úrovni roku 1979, kdy tento systém vznikl ... :­-P A to se vyplatí.

a 99,99% lidí přitom poslouchá hudbu z pidirepráčku na mobilu anebo z .mp3 souborů ... :­-D
... hladkými a rozlišenými vyššími frekvencemi a prominentnějšími a konturovanějšími spodními oktávámi ... prominentnější oktáva a hladká frekvence :­-­)
Hustej matroš ...

Nic proti audiofilům, ale když už, tak pořádně a smysluplně. Na co takové drahé zařízení, když pak stejně autor používá windows 7 ve kterém se microsoft nenamáhal ani implementovat USB Audio 2.0, které vzniklo pro potře by hires audio, že?

A k samotnému zařízení. Teoreticky je zbytečné, protože to lze celé řešit na úrovni usb, tedy softwarově. Ale ono ne vždy je software dobře napsaný a pracuje dobře s časováním, ne vždy se zařzení spolu dobře domluví na protokolu a všech sonáležitostech, usb audio je docela komplikovaný protokol s ředou možností. Pak je to možno řešit i tímto v podstatě nesmyslným způsobem, protože dotlačte někdo microsoft, aby řádně, správně a včas implementoval standardy.

"Někdy snad až příliš pravdivý a odhalující zvuk­"

Jak se to pozná? Jak to bylo porovnáváno s původním zdrojem.

"Obecně se tvrdí, že lidský sluch není schopen postřehnout frekvence nad 20 kHz a právě z toho profituje DSD­" ???

"32­-bit­/384 kHz­" ???

Opravdu pěkné nesmysly.

Víte co předcházelo vzniku SACD a DVD_audio, přečtěte si PE­-AR 02­/2017, nebo přímo práce japonského týmu T. Ooahashiho.

K čemu by byl asi 32bit převodník, když již 22. bit zanikne v šumu, hod fyzika je fyzika.

Nádhera :­)

Svetaudia uz skončil?

Dobrý den, pane Štefku. Mohu se zeptat, jaké subwoofery jste k Accordům pořídil a jak jste s touto kombinací spokojený? Děkuji.

Moc pěkná recenze, díky. Za sebe bych se pod ten závěr podepsal. Toto si dnes totiž uvědomuje málo lidí a bohužel ten vývoj podle toho vypadá a nebo spíš nevypadá.

"Mne názor pana Federmanna nezajímá. ­"

Tak proč na něj elektrotechnický analfabet reaguje?

Mne názor pana Federmanna nezajímá. Tak jako obvykle píše absolutně z cesty a vůbec neví která bije. Čiší z něj závist a zášť. Ten kdo zná jeho ­"produkty­" a působení na CZ­/SK forech ­(téměř všude už je trvale zabanován­), tak ví o čem píšu. SPaudio D1 považuji za výjimečný produkt s výjimečným zvukem i provedením, za výbornou cenu.

Standard pro korektnost propojení S­/PDIF signálu je BNC, z důvodu deklarovaného impedančního přizpůsobení 75 Ohm. To u RCA téměř nikdo nezaručí.

Pokud by audio buffery nebyly přínosem, nebyly by implementovány. Se symetrikou také nemáte pravdu. Symetrický výstup u D1 je plně symetrický od DAC čipu až po výstup. Naopak součtem symetrického výstupu je vytvořen nesymetrický RCA výstup.

BNC konektory jsou možná dobré, ale standardem je RCA, výstupní audiobuffer je možná dobrý, ale vlastní zkušenost mi říká, že každý prvek navíc a tím je i výstupní audiobuffer, je jen zdrojem dalšího zhoršení signálu, třeba by to bez něj hrálo podstatně líp, jako příznivec symetrického řešení říkám, že v tomto případě je nesymetrické řešení lepší, neboť jde o řešení prvotní a symetrické se dělá až následně, tudíž zbytečně.

Ale je to pouze můj subjektivní názor.

Mrzí mne Váš názor na náš produkt. Z Vámi uvedeného ale vyplývá, že pravděpodobně zde není řeč o SPaudio D1, který disponuje 2x koaxiálním vstupem, 1x optickým vstupem a 1x USB vstupem s podporou PCM 384kHz a DSD 128.

Co se použitých součástek týče tak ty byly pečlivě vybírány dle konkrétní aplikace. To že jsou ve výstupních audiobufferech THT součástky není rozhodně na škodu, naopak díky jejich větší zatížitelnosti jsou vhodnější než SMD.

Proboha, jak mohou být rozměry kompaktní? :D To je něco hlasitá barva nebo slané světlo?

autor by sa mal radšej venovať písaniu básní než opisovať nejakú mašinu...a teraz ešte jedna vec...pripojiť zdroj zvuku cez tie vaše všelijaké super­-hyper predražené kábliky a recenziu pekne napísať znovu...bolo by to pravdepodobne o triedu lepšie...hihihi
Nič v zlom ale toto môžu žrať tak nejakí ­"cigáni z Diakoviec­" ktorí tvrdia že ak máš zavesené CD­-čko pod predným sklom tak ťa nenamerajú poliši radarom... :­-)

Článek je pln nepřesností či chyb, pracovní třídy aktívních prvků a tím i zesilovačů s nimi realizovaných jsou:

A ­- klidový proud je přibližně 1­/2 maximálního proudu a přenáší celou periodu
B ­- klidový proud je blízký nule a přenáší přesně 1­/2 půlperiody
C ­- prvek je trvalým předpětím zavřen a přenáší výrazně méně než 1­/2 půlperiody, u zesilovačů často nesprávně označováno jako D­-digitální

případně rozhraní tříd A­-B

atd...