Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Zesilovače  |  DA převodníky
Reproduktory  |  Sluchátka
CD/SACD přehrávače
Streamery  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie
Svět mobilně  |  TV Freak

Ayre QB-9 DSD: USB převodník s podporou DSD

3.11.2014, Petr Štefek, recenze
V testu jsme nedávno měli výjimečný integrovaný zesilovač Ayre AX-5 a při té příležitosti bylo možné vyzkoušet i firemní D/A převodník QB-9 DSD, který reprezentuje evoluční verzi původního modelu QB-9.
Ayre QB-9 DSD jsem měl možnost testovat s firemním zesilovačem Ayre AX-5 a také s referenčním Luxmanem L-590AX. Bez ohledu na cenu D/A převodníku je vždy dobré zkusit, jak funguje s firemními zesilovači a otestovat tak synergii komponentů stejné značky. Většinou platí, že zdroj a zesilovač stejné značky se velmi dobře doplňují. Nejinak tomu bylo i zde. Jestli s Luxmanem fungoval převodník dobře, tak s Ayre AX-5 fungoval v tandemu opravdu skvěle. Naladění převodníku odpovídá tomu, že jej opravdu budete raději chtít provozovat s firemním děleným zesilovačem nebo se zmiňovaným integrovaným zesilovačem AX-5.

Ayre QB-9 je na trhu dlouhou dobu, ale firma jej postupně vylepšuje a celkové výkony se posunují výše. Nelze tak prohlásit, že by byl tento převodník ze zvukového hlediska nějakým způsobem méněcenný proti současným konkurenčním převodníkům. Ve spojení s Ayre AX-5 zaujme především velmi dobrá práce převodníku s prostorovým zobrazením nahrávky a také dostatečně důrazné basy, které velmi dobře doplňují vlastnosti integrovaného zesilovače AX-5. Tento tandem v reálu ukazuje, co znamená firemní synergie a mým osobním názorem je, že pro integrované zesilovače Ayre se v této cenové relaci bude hledat lepší digitální zdroj jen velmi těžko.





Silnou stránkou tohoto integrovaného převodníku je zobrazení středního pásma, které se nebojím označit za „pozitivně“ prominentní. Rozhodně ne prominentní ve špatném slova smyslu, protože celkově je reprodukce za všech okolností vyvážená. Klasiku Ayre QB-9 DSD nediskriminuje a na dobrých nahrávkách zaujme schopnost převodníku podat ambienci prostoru a v plné kráse rozvinout doznívání neamplifikovaných nástrojů. Z reprodukce sice není cítit takový klid a „přehlednost“ zvukové scény jako u stejně drahých CD přehrávačů, ale v momentu, kdy přesedláme na hi-res audio, jdou veškeré námitky stranou. Chybí ale stále jistá vzdušnost reprodukce, kterou nabízí stejně drahé přehrávače CD/SACD renomovaným značek. Tato zjištění nejsou překvapivá, neboť jsou společná pro většinu současných převodníků, které jsou pouze tak dobré jako jejich transport, kterým je v naprosté většině PC nebo Mac.

S přehráváním klasického formátu Red Book (44,1 kHz/16-bit) jsem byl spokojen asi nejméně, neboť některé záznamy převážně klasické hudby měly tendenci zlobit a jevit se poněkud „digitálně“ hlavně na vyšších frekvencích. Některé konkurenční převodníky umí se záznamy 44,1 kHz/16-bit více. Tyto vlastnosti vynahrazuje „masitý“ bas, za který by se nemusel stydět i leckterý gramofon. Ayre nediskriminuje žádný hudební žánr, což je poměrně důležitá vlastnost, která nebývá zcela samozřejmým standardem ani u takto drahých zařízení. Je lhostejné, zda si pustíte starší rock 70. let nebo soudobou elektroniku. Reprodukce má energii a živelnost, kterou neumí ukázat ani některé podstatně dražší převodníky.





Dynamika je také silnou stránkou Ayre QB-9 DSD. Záznamy hudby s vysokým dynamickým rozsahem budete v přítomnosti tohoto převodníku doslova hltat. V tomto kontextu je zajímavé porovnat stejný záznam v DSD a v PCM, kdy se subjektivně zdá, že na tomto D/A převodníku je PCM 192 kHz/24-bitů slyšitelně lepší než nativní DSD záznam. To si ostatně můžete vyzkoušet sami se záznamy Native DSD, nebo využít kolujících ISO SACD disků a převést si je do DSF. Není se příliš čemu divit, neboť samotné přehrávání DSD je řešeno jako DoP (DSD over PCM) a nativní podpora DSD zde chybí. Nesmíme zapomenout, že na palubě Ayre je multibitový D/A převodník ESS a nikoli 1bitový, které se dnes už nevyrábějí. Některé převodníky v tomto ohledu umí více (např. Meitner), nebo stroje vybavené čipy BB/TI (1700, 1792).

Při přehrávání záznamů rockové hudby a případně progrocku bylo zřejmé, že právě tyto žánry Ayre QB-9 DSD sedí na výbornou. Hysteria v podání Def Leppard nebo bicí Reného Angela (Nostalgia) mají vše, co je potřeba, aby vás reprodukce vtáhla a nepustila. Podobně je tomu i u tvrdších žánrů, které nejsou změkčeny a mají potřebnou surovost.





Ve srovnání s dražšími konkurenčními převodníky chybí Ayre QB-9 DSD trochu nadhled a klid ve složitých pasážích symfonické hudby, kde se detaily mírně slévají a reprodukce má tendenci být trochu rozevlátá. Reprezentativním příkladem jsou v tomto ohledu berlínští filharmonici vedení Herbertem von Karajanem v Beethovenově Deváté. Na druhou stranu zůstává dynamika na velmi vysoké úrovni a při přechodu na levnější převodníky máte pocit reprodukce, která nedýchá a je dynamicky podstatně plošší. Podobný pocit lze zažít také u sborových zpěvů Mozartova Requiem. Stále však není mnoho prostorou ke kritice, pokud si vzpomeneme na cenu převodníku a také na skutečnost, že hrajeme z obyčejného PC. Lze předpokládat, že výsledky se specializovaným transportem typu SOtM sMS-100 Mini Server nebo Auralic Aries budou o něco lepší.





Budu se nyní možná trochu opakovat, ale Ayre QB-9 DSD doporučím spíše ve spojení s firemními zesilovači, protože tato kooperace opravdu funguje a většina negativ jde v tomto případě stranou. Stále zůstane jistá benevolentnost převodníku ke složitým pasážím symfonické hudby a jemná diskriminace běžných záznamů nebo ripů z CD ve formátu 16-bit/44-kHz, ale celkově lze hodnotit Ayre QB-9 DSD jako zvukově velmi povedený převodník.