Ayre AX-5: tranzistorová lahůdka

Ayre AX-5: tranzistorová lahůdka
, , recenze
Drahých tranzistorových integrovaných zesilovačů se na trhu v posledních letech objevilo opravdu hodně. Všem se ale chystá vypálit rybník Ayre se svým modelem AX-5, který nám servíruje opravdovou tranzistorovou pochoutku.
Kapitoly článku:
reklama
Ayre Acoustic není v našich končinách příliš zabydlená značka a možná neprávem je často při výběru opomíjena na úkor notoricky známých firem jako je McIntosh či Accuphase. Přitom by se dalo říci, že právě Ayre velmi často nabízí velmi zajímavé produkty všude tam, kde se ještě hifi nakupuje s rozumem. Mezi velmi zajímavé produkty bezesporu patřily CD přehrávače i zesilovače. Jako velmi povedený můžeme zařadit např. koncový zesilovač Ayre V-5xe nebo předzesilovač Ayre K-5xe MP či CD přehrávač Ayre C-5xe. Mluvíme zde ale již o relativně staré generaci přístrojů, které už mají na trhu své odkrouceno a svůj zenit dávno za sebou. Dnes testovaný integrovaný zesilovač Ayre AX-5 patří k zástupcům nové generace, která se na trhu teprve zabydluje. Osobně si myslím, že pro Ayre byl příchod této nové generace opravdu spásou, protože se v případě zvukové kvality posunuli podstatně výše.



Ayre KX-R - Variable Gain Transconductance

Celkově nová generace čerpá mnohé z vlajkových lodí KX-R (předzesilovač) a MX-R (koncové monobloky), kde je původní topologie poněkud zjednodušena, ale mnoho dobrého zůstalo zachováno, a to včetně maximalistické regulace hlasitosti resp. zisku, kterou Ayre nazývá Variable Gain Transconductance (VGT). Protože jde o opravdovou specialitu, pojďme si o tom v rychlosti říci něco více. V případě standardního předzesilovače je obvyklé, že má fixně nastaven poměr signál/šum a jeho maximum dosáhne, pouze pokud je zesílen na maximum. Pokud hlasitost snižujeme, je úroveň výstupního signálu snižována, ale šum obvodu zůstává konstantní. Proto pokud snižujeme hlasitost, zároveň zhoršujeme poměr signál/šum. Ayre na to jde jinak a zisk signálu nikdy není regulován. Bez ohledu na úroveň zesílení zůstává poměr signál/šum konstantní. Podle Ayre pak dochází k tomu, že předzesilovač založený VGT má oproti běžným předzesilovačům výhodu o 10-40 dB vyššího poměru signál/ šumu. Což by mnohá zjištění uvedené na dalších stránkách vysvětlovalo.



Ayre KX-R - vnitřní uspořádání

VGT (Variable Gain Transconductance) je možné využít jen u zesilovačů Ayre založených na obvodovém řešení využívajícím tzv. „zero-negative-feedback“, což znamená zcela bez negativní zpětné vazby. Je tedy jasné, že u starších modelů budeme VGT hledat jen těžko (kromě vlajkové lodi KX-R) a kromě dnes testovaného integrovaného zesilovače je implementována také v novém předzesilovači KX-5. Je zřejmé, že zde padla technologie z vlajkové lodi na úrodnou půdu. Také z tohoto důvodu lze po pozitivních zjištěních u modelu AX-5 vkládat poměrně velké naděje do děleného zesilovače Ayre VX-5 a Ayre KX-5. Ayre postupně obměnilo celé své portfolio a nové modely poznáte díky přidanému X za obligátní počáteční značení (AX,DX, KX nebo VX). Poznávací znamení je také všudypřítomná pětka.



Ayre KX-R a monobloky MX-R

Mezi modely jsme zapomněli na multiformátový přehrávač DX-5, který umí vše, co můžeme očekávat od DSD D/A převodníku QB-9 a přidává navíc možnost přehrávání fyzických disků Blu-ray/SACD/CD a DVD. Přesné specifikace zahrnují rovněž Ethernet, ale není zřejmé, jestli lze využít DX-5 jako plnohodnotný streamer. Tento produkt ale zřejmě vypadnul z výrobního programu, neboť na oficiální stránkách se již nevyskytuje. Velmi pravděpodobně jej asi nahradí nějakým způsobem inovovaná verze s přídomkem DSD, což svými komentáři potvrzuje na různých diskuzních fórech i Charlie Hansen z Ayre Acoustic. Podobně to lze očekávat i u přehrávačů C-7xe a C-5xe, které již dosluhují. Zajímavá je v tomto kontextu i skutečnost, že DX-5 DSD ve formě továrně upgradovaných verzí původního DX-5 je již běžné dostupná.

Sympatické na Ayre Acoustic je, že skoro všechny součástky pocházejí od amerických firem a vše je ručně montováno rovněž v USA (Boulder, Calorado). Je ovšem zřejmé, že se za to platí výslednou cenou, která není zrovna nízká. Díky letitému know-how, které Ayre Acoustic nesporně má, může být stále konkurenční. Pojďme ale nyní k vlajkové lodi mezi integrovanými zesilovači z portfolia Ayre Acoustic. Tento integrovaný zesilovač je totiž po čertech dobrý. Pro jednou zahraniční recenze nelhaly.
Nejnovější články
Aurender N100: nejdostupnější renderer od korejské jedničky Aurender N100: nejdostupnější renderer od korejské jedničky
Aurender je v současné době jedním z nejlepších, ne-li vůbec nejlepším výrobcem rendererů, které slouží coby digitální transporty pro externí D/A převodníky. Dnes se podíváme na nejnovější přírůstek v podobě modelu N100.
30.6.2016, recenze, Petr Štefek2 komentáře
McIntosh MB50: malý streamer ze zámoří McIntosh MB50: malý streamer ze zámoří
McIntosh uvedl při příležitosti CES 2016 několik novinek a jednou z nich je také malý hudební streamer, který by měl doplnit mini systém MXA70 nebo sluchátkový zesilovač MHA100. Ve velmi těžké konkurenci to ovšem bude mít opravdu těžké.
17.6.2016, aktualita, Petr Štefek
ASTELL & KERN AK300: přehrávač s nahráváním v DSD a PCM ASTELL & KERN AK300: přehrávač s nahráváním v DSD a PCM
ASTELL & KERN uvedl zbrusu nový přehrávač řady 300. Novinku neochudil, a tak má zhruba stejné možnosti jako dražší souputníci. Překvapením je přenosný rekordér zvuku ve formě dokovací stanice pod označením AK Recorder.
7.6.2016, aktualita, Petr Štefek
Auralic Altair: streamer a DAC v jednom Auralic Altair: streamer a DAC v jednom
Auralic vydává poslední dobou jednu zajímavou novinku za druhou a nutno dodat, že všechny jsou opravdu povedenými produkty. Zbrusu nový streamer Auralic Altair by neměl být žádnou výjimkou.
3.6.2016, aktualita, Petr Štefek2 komentáře
Dynaudio Contour S3.4 LE: poslední Dán Dynaudio Contour S3.4 LE: poslední Dán
Dynaudio pomalu, ale jistě uzavírá éru současné řady Contour S a při té příležitosti minulý rok vypustila do světa jako rozloučení velmi povedenou limitovanou edici modelů Contour S1.4 a Contour S3.4.
31.5.2016, recenze, Petr Štefek