Aurender N100: nejdostupnější renderer od korejské jedničky
30.6.2016, Petr Štefek, recenze
Aurender je v současné době jedním z nejlepších, ne-li vůbec nejlepším výrobcem rendererů, které slouží coby digitální transporty pro externí D/A převodníky. Dnes se podíváme na nejnovější přírůstek v podobě modelu N100.
Kapitoly článku:
- Aurender N100: nejdostupnější renderer od korejské jedničky
- Aurender N100 - jak hraje?
- Aurender N100 - závěr
Dnes testovaný Aurender N100(H) je nepřímou odpovědí korejské firmy na příchod levnějších streamerů jako Auralic Aries. V tomto případě nejde o přímou konkurenci zmiňovaného Auralicu, protože Aurender je přece jen o pořádný kousek dražší. Aurender N100 je trochu zjednodušeně řečeno digitální transport pro externí USB D/A převodník. V případě testovaného modelu je důraz na USB D/A převodníků velmi podstatný, protože jde o jediný výstup, který máte k dispozici. Pokud tedy vlastníte převodník, který má pouze SPDIF nebo AES/EBU, tak s Aurender N100(H) nepořídíte, nebo jste nucení dokoupit ještě externí převodník z USB na SPDIF. Takový krok ovšem postrádá smysl, protože síla Aurenderu je právě v dobře implementovaném USB výstupu a podpoře PCM o vysokém rozlišení a DSD.
Aurender N100(H) po rozbalení připojíte do vaší domácí sítě a nakonfigurujete velmi jednoduše přístup k síťovému disku (NAS) přes aplikaci pro Aurender Conductor pro Apple iPad. V případě Aurender N100(H) nečekejte podporu bezdrátových sítí (Wi-Fi), spolehnout se musíte výhradně na „dráty“. Vzhledem k principu „cachování“ playlistu na SSD přímo v zařízení je využití rychlosti Ethernetu (např. 100 Mbit/s) přeci jen podstatně lepším řešením.
Předpokladem pro využití Aurenderu je tedy domácí síť se síťovým diskem připojeným buď přímo k Aurenderu nebo v rámci domácí sítě do routeru. Aurender ovšem umí přehrávat hudbu také z externích disků USB. Pro ovládání přehrávání skrze tablet s nainstalovanou aplikací Aurender Conductor je ale přeci jen nutné mít domácí Wi-Fi. Ovládací aplikace je dostupná pro Apple iOS a Android, ale lepší je spoléhat se pouze na verzi pro Apple, která má veškerou funkcionalitu a podstatně lepší uživatelské rozhraní. To pro mnohé znamená nutnou investici navíc do iPadu (pokud jej už nemáte doma).
Aplikace pro tablety s operačním systémem Androidem se dá přinejlepším označit za rozpracovanou a srovnání s neustále vyvíjenou verzí pro Apple iOS skutečně nesnese. Konkurence se snaží v této oblasti poněkud více a např. Lumin nabízí skvěle fungující aplikaci nejen pro Apple iPad a iPhone, ale také zařízení s Androidem (zde už s výhradami). Konkurenční Auralic se snaží neomezovat se pouze na Apple a nabízí alternativu ovládací aplikace Lighting DS rovněž pro tablety s Androidem. Vývoj aplikací pro různé platformy je poměrně náročný a výrobci těchto specializovaných rendererů neprodávají své produkty po tisícovkách, takže si musí velmi dobře rozmyslet, na jakou platformu se svou aplikací vsadí. Většinou toto rozhodnutí padá na Apple iPad, resp. iOS.
Aurender se jednoznačně vyplatí provozovat pouze ve spojení s Apple iPad právě kvůli odladěnosti ovládací aplikace Conductor. Je nutné dodat, že v kontextu cen zařízení Aurender je dodatečná investice zhruba 8 000 Kč do iPadu pouhou drobností. Když jsem na počátku zmiňoval konkurenční Auralic Aries, bylo by dobré si jej po stránce funkcionality s Aurender N100(H) srovnat.
Aries je postaven na základech výpočetní architektury ARM a nabízí výrazně lepší výbavu v oblasti digitálních výstupů (AES, SPDIF, USB) než je tomu u Aurenderu. Šasi celého streameru Aries je plastové a komponenty uvnitř tedy nejsou nijak stíněny. Aurender je naproti tomu „oblečen“ celý do hliníkových slitin a vypadá v reálu opravdu podstatně luxusněji. To považuji za samozřejmost vzhledem k dvojnásobné ceně Aurenderu.
Na trhu se poslední době objevilo mnoho „rendererů“ resp. streameru bez integrovaného D/A převodníku, které jsou určeny k využití jako digitální transporty pro samostatné D/A převodníky. Kromě již zmiňovaného Auralicu Aries můžeme jmenovat také Melco nebo Lumin U1. Aurender N100(H) má proti všem výše jmenovaným zařízením jednu nezanedbatelnou výhodu, která spočívá v automatickém „cachování“ celého playlistu na interním SSD. Pro přehrávání 1bitového DSD tak např. není vyžadována přítomnost MinimServer na NAS a lze využít „obyčejný“ síťový disk Western Digital nebo Seagate. Samozřejmostí jsou pak podstatně rychlejší reakce na změnu skladby a v neposlední řadě také relativní nezávislost na kvalitě síťového připojení (pokud kabel odpojíte, reprodukce dále pokračuje).
Aurender N100 je starší verze bez interního uložiště v podobě klasického fyzického plotnového disku a má k dispozici stále 120GB SSD pro již zmiňované „cachování“ playlistu. Jedinou zásadní nevýhodou tohoto modelu je tak nemožnost uložit si sbírku hudby přímo v zařízení. Přesto je možné do zařízení interní disk o velikosti až 1TB nainstalovat (větší zřejmě nejsou podporovány firmwarem – toto ovšem není v praxi ověřeno). Novější model Aurender N100H toto řeší napevno nainstalovaným 2TB pevným diskem, který již obsáhne i větší sbírku hi-res audia. Maniaci s desítkami tisíc alb budou muset hledat stále mezi velkokapacitními NAS. Přes všechen komfort, který interní uložiště Aurenderu nabízí, se opravdu vyplatí mít na síťovém nebo libovolném externím disku zálohu celé své hudební sbírky.
Aurender N100(H) má na rozdíl od Auralic Aries interní lineární napájecí zdroj, takže se tváří opravdu jako jeden z klasických komponentů. Zajímavý je v tomto ohledu fakt, že dražší model X100 má napájecí zdroj spínaný. Všechny vyšší modely Aurender (N10 a W20) pak mají opět lineární napájecí zdroj. Na rozdíl od přístrojů Auralic nebo Lumin ovšem nenabízí prostor pro laborování s externími zdroji jiných výrobců. Vnitřnosti Aurenderu N100(H) jsou velmi dobře ukryté pod velkým pasivním „heatsinkem“, pod kterým se zřejmě skrývá nějaká variace na známý ARM Cortex procesor určený pro zařízení, kde je potřeba dostatečný výkon ve spojení s pasivním chlazením.
SSD Samsung 120GB je instalováno přímo do mini slotu na základní desce. Zde je opět patrný rozdíl oproti modelu X100(L), který využívá klasické 2,5“ SSD o stejné kapacitě v kombinaci s velkokapacitním plotnovým pevným diskem. Interní disk varianty N100H je vzhledem k velikosti šasi omezen na 2,5“. Zajímavá by byla alternativní instalace SSD místo plotnového disku, což by výrazně zrychlilo práci streameru (tedy zřejmě, protože zde velmi záleží na výkonu diskového řadiče). Podobný upgrade si můžete zkusit provést na vlastní odpovědnost až po koupi zařízení. Aurender N100(H) podporuje všechny myslitelné formáty (DSF, DFF, WAV, FLAC, ALAC, APE, AIFF, M4A). Podpora DSD je „omezena“ na 5,6 MHz (DSD128), což v současné době více než postačuje.
Přední panel nabízí čtveřici ovládacích tlačítek se základními povely pro přehrávání a volbu playlistu. Nutno podotknou, že těchto tlačítek jsem se po celou dobu soužití s Aurenderem nedotknul, ale když zrovna nemáte po ruce iPad, mohou vás „zachránit“. Dominantou je OLED se základními informacemi o přehrávání a stavu přístroje. Zadní panel je také poměrně strohý a disponuje jedním USB výstupem, dvěma USB vstupy a jedním ethernetovým rozhraním a síťovým konektorem. Luxusně působí hliníkové anti-vibrační přístrojové nožky s dosedací korkovou plochou.
Hlavní rozdíl oproti běžnému PC je v případě Aurenderu nejen v komfortu, s jakým se dá ovládat přehrávání hudby z externího uložiště, ale také výrazně kvalitnější implementace USB výstupu, na který je aplikován „relocking“ signálu tak, aby co nejpřesněji odpovídal frekvenci přenosů datových paketů pro standard USB. Toto „přečasování“ paketizovaného datového signálu by teoreticky nemělo mít vliv na kvalitu reprodukce, protože USB receivery (XMOS, Tenor atd.) dnes v naprosté většině podporují asynchronní přenos dat, který by měl (opět teoreticky) činit převodníky nezávislé na zdroji dat (DAC je v tomto procesu Master).
Praxe ovšem ukazuje, že tomu tak úplně není a hodně výrobců jako EMM Labs (MDAT) nebo Chord aplikují tento „reclocking“ signálu přímo ve svých externích převodnících ještě před vstupem signálu do USB receiveru. V minulosti spoustu konstruktérů razilo cestu, že pouhé galvanické oddělení USB musí být v tomto ohledu postačující, ale čas se (naštěstí) mění.
Napájení USB a „reclocking“ USB signálu (používány jsou precizní oscilátory, které najdeme běžně v D/A části převodníků) má v případě specializovaných síťových digitálních transportů hlavní podíl na jejich zvukových kvalitách. Jak jsem si měl možnost ověřit, rozdíly v reprodukci mezi běžným PC/MAC oproti specializovanému Aurenderu jsou natolik propastné, že pro majitele drahých převodníků dnes považuji podobné řešení za absolutní nutnost, pokud chtějí ze svého převodníku dostat maximum a přiblížit se špičkovým diskovým přehrávačům. O tom více ale později.
Aurender N100(H) se z obvyklé nabídky vymyká svou cenou. Za zhruba 80 000 Kč získáváte stejnou funkcionalitu jako u dražších modelů a nově také s 2TB vnitřním pevným diskem pro skladování hudby. Stále ovšem nelze ani v nejmenším mluvit o nějakém lidovém řešení, které univerzálně odstraní nepohodlí používání klasického počítače jako digitálního transportu. Většinu z ceny Aurenderu nedělá samozřejmě hardware jako takový, ale především softwarová aplikační část, jejíž vývoj je potřeba zaplatit. Potenciální zájemce se s tímto faktem musí smířit.