Native DSD přináší zajímavé kompilace hudby v DSD/DXD
14.8.2014, Petr Štefek, aktualita
Pokud máte nějaký ten D/A převodník nebo streamer podporující DSD či alternativně také DXD (PCM), zbystřete. Portál Native DSD uvolňuje každý den novou skladbu v různých formátech DSD/DXD zcela zdarma.
Pokud byste rádi rozšířili své hudební obzory a máte k dispozici streamer nebo D/A převodník podporující DSD či DXD, zbystřete. Možná se vám bude hodit informace, že Native DSD nabízí zdarma kompilaci hudby ve výše uvedených formátech. Bonusem je navíc fakt, že každý den je alespoň jedna skladba z kompilace vyměněna za novou, takže si takto legálně můžete svou sbírku rozšiřovat. Podobná lákadla nabízejí i další služby a pomocí těchto kompilací je často možné poměrně snadno získat kvalitní hudbu.
Hudební díla takto distribuována přes službu Native DSD byla pořízena nativně v DSD, na což už logicky poukazuje přímo název služby respektive stránky. Stránka umožňuje stáhnout skladby nejen v již rozšířeném formátu DSD 64, ale také ještě stále v mírně exotických formátech DSD 128 a DSD 256. Číselný dovětek za DSD znamená, kolika násobek původní samplovací frekvence 44,1 kHz (Red Book) byl pro up-sampling použit. K dispozici je i formát DXD, který ovšem nereprezentuje 1-bitový záznam DSD, ale jde o relativně běžné PCM se samplovací frekvencí 352.8 kHz a rozlišením 24bit. Dalším vítaným bonusem je skutečnost, že záznamy jsou nejen formě klasického sterea, ale také v multikanálovém a binaurálním záznamu. Pokud vám to převodník či streamer dovoluje, můžete si snadno formáty DSD a DXD respektive PCM srovnat. Původní mastery záznamu jsou vždy originálně v DSD a následně jsou v případě DXD převedeny za pomocí Merging Technologies Pyramix na PCM 24-bit/352.8 kHz a je tak možné do značné míry posoudit, zda je nebo není ku škodě věci následný postprocessing. Podobně je tomu také u up-samplingu na vyšší formáty DSD, neboť originální mastery jsou téměř výhradně k dispozici v „základním“ DSD 64 (2,8 MHz).
Možná se budu poněkud opakovat, ale zkušenost často praví, že DSD oproti PCM není až taková výhra a hi-res záznamy ve formátech 192/24 dokáží svou výhodu ve větší vrstevnatosti a rozlišení napříč frekvenčním spektrem. Vše se ovšem odvíjí od toho, v jakém formátu byl původní master alba a jak s ním bylo dále nakládáno. Sony sice prezentuje DSD jako budoucnost hudebního průmyslu, ale faktem je, že se o to snaží hlavně z důvodu licenčních poplatků, které i přes radikální změnu politiky licencování stále udržuje. DSD mělo smysl pro hudební průmysl hlavně jako ochrana proti kopírování na SACD, kdy bylo nemožné takovou „placku“ přečíst jinde než na dedikovaném přehrávači (s vyjímkou původního PlayStationu, který se stal zdrojem pro mnoho ISO obrazů originálních SACD disků).
Zdroj: Native DSD
Hudební díla takto distribuována přes službu Native DSD byla pořízena nativně v DSD, na což už logicky poukazuje přímo název služby respektive stránky. Stránka umožňuje stáhnout skladby nejen v již rozšířeném formátu DSD 64, ale také ještě stále v mírně exotických formátech DSD 128 a DSD 256. Číselný dovětek za DSD znamená, kolika násobek původní samplovací frekvence 44,1 kHz (Red Book) byl pro up-sampling použit. K dispozici je i formát DXD, který ovšem nereprezentuje 1-bitový záznam DSD, ale jde o relativně běžné PCM se samplovací frekvencí 352.8 kHz a rozlišením 24bit. Dalším vítaným bonusem je skutečnost, že záznamy jsou nejen formě klasického sterea, ale také v multikanálovém a binaurálním záznamu. Pokud vám to převodník či streamer dovoluje, můžete si snadno formáty DSD a DXD respektive PCM srovnat. Původní mastery záznamu jsou vždy originálně v DSD a následně jsou v případě DXD převedeny za pomocí Merging Technologies Pyramix na PCM 24-bit/352.8 kHz a je tak možné do značné míry posoudit, zda je nebo není ku škodě věci následný postprocessing. Podobně je tomu také u up-samplingu na vyšší formáty DSD, neboť originální mastery jsou téměř výhradně k dispozici v „základním“ DSD 64 (2,8 MHz).
Možná se budu poněkud opakovat, ale zkušenost často praví, že DSD oproti PCM není až taková výhra a hi-res záznamy ve formátech 192/24 dokáží svou výhodu ve větší vrstevnatosti a rozlišení napříč frekvenčním spektrem. Vše se ovšem odvíjí od toho, v jakém formátu byl původní master alba a jak s ním bylo dále nakládáno. Sony sice prezentuje DSD jako budoucnost hudebního průmyslu, ale faktem je, že se o to snaží hlavně z důvodu licenčních poplatků, které i přes radikální změnu politiky licencování stále udržuje. DSD mělo smysl pro hudební průmysl hlavně jako ochrana proti kopírování na SACD, kdy bylo nemožné takovou „placku“ přečíst jinde než na dedikovaném přehrávači (s vyjímkou původního PlayStationu, který se stal zdrojem pro mnoho ISO obrazů originálních SACD disků).
Zdroj: Native DSD