Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Zesilovače  |  DA převodníky
Reproduktory  |  Sluchátka
CD/SACD přehrávače
Streamery  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie
Svět mobilně  |  TV Freak

Jak vybrat správné reproduktory?

4.9.2014, Petr Štefek, návod
V tomto článku určenému spíše začátečníkům se podíváme na úplné základy, které by měly pomoci vybrat správné reproduktory pro domácí poslechovou místnost a následně z nich pomocí pár triků získat opravdu maximum.
Vybrat správné reproduktory pro obývací pokoj nebo pracovnu není vůbec snadné a dobře míněná snaha je často korunována nepříliš přesvědčivým výsledkem. Při výběru reproduktorů musíme zohlednit poměrně velké množství faktorů. V tomto článku začátečníkům jednoduše vysvětlíme, na co by měli při koupi své první „pořádné“ reprosoustavy dávat pozor. Zkušenější hifisté si svou cestu už samozřejmě našli a není účelem článku rozšiřovat jejich obzory. Nejdříve si vysvětlíme, co reprosoustava vlastně je a v základech jak funguje.

Reproduktory, jež jsou součástí reprosoustavy, fungují jako měnič elektrických signálů na akustické signály. Proto jsou často nazývaný jako elektro-akustické měniče. Rozlišujeme několik základních typů reproduktorů, které se liší principy, na jakých fungují při přeměně elektrické energie v mechanickou energii, resp. v konečném výsledku na zvuk. Dělení existuje hned několik, ale pro účely článku budeme využívat dělení podle „pohonu“. Toto dělení nám umožňuje rozeznávat reproduktory elektrodynamické, elektromagnetické, elektrostatické či piezoelektrické. Existují i další druhy reproduktorů, ale ty jsou pro naše účely domácí reprodukce irelevantní.


Elektrodynamické reproduktory


Pod tuto skupinu reproduktorů spadají téměř všechny reprosoustavy, které máme doma v obývácích pokojích nebo na stolech u počítačů. Jde o reproduktory, které využívají principu kmitací cívky v magnetickém poli permanentního magnetu. Cívka kmitá mezi póly magnetického obvodu a toto kmitání resp. síla se přenáší na membránu měniče (reproduktoru). Membrána reproduktoru je viditelná z vnějšku reprosoustav a kmitací cívka respektive permanentní magnet je skrytý uvnitř ozvučnice reprosoustav. Ozvučnice o relativně velkých objemech je typickou výsadou právě klasických elektrodynamických reprosoustav, které potřebují pro své efektivní fungování limitovaný vnitřní prostor právě ozvučnicí.





Membrány měničů jsou často vyráběny z papíru, kevlarových nebo uhlíkových vláken. Pro ilustraci můžeme uvést, že např. britští Bowers & Wilkins u svých nejvyšších řad využívají právě středobasové a basové měniče z kevlaru či uhlíkových vláken lepených speciální pryskyřicí. Nelze ovšem globálně říci, že by papírové membrány byly méně kvalitní. Speciální tvrzené papírové membrány využívají například i nejdražší modely značky JBL. Výškové měniče naopak v posledních letech těží z lehkých kovů nebo jejich oxidů, kdy jsou výškové měniče označovány jako „diamantové“ nebo beryliové. Oproti látkovým kalotám nabízejí podstatně větší rozsah a často i rozlišení vysokých frekvencí. Jejich konstruktéři se ovšem museli vypořádat i s jejich nedostatky, které spočívají např. ve vlastních rezonancích materiálu na vyšších frekvencích.

Membrány měničů jsou uchyceny ke koši reproduktorů, který je velmi často kovový a membrána se závěsem je často přišroubovaná ke koši. U některých měničů (zpravidla výškových) je ale používáno i lepení. V zásadě rozdělujeme 3 typy reproduktorových měničů. Vysokotónový měnič se stará o reprodukci vysokých frekvencí (typicky v tisících až desítkách tisíc hertzů) a zároveň mají nejmenší průměr (většinou mezi 28-30 mm). Středotónový měnič je zodpovědný za reprodukci „středů“, resp. frekvencí od stovek až po tisíce hertzů. Tyto reproduktory mají průměry mezi zhruba 10 až 20 cm. Hlubokotónový měnič, který většinou známe pod označením „basák“, mívá největší průměr a stará se reprodukci nejnižších kmitočtů (typicky v desítkách až stovkách hertzů).



Zdroj: AudioCircuit.com - schéma elektrodynamického měniče

Princip přeměny elektrické energie v mechanickou, resp. ve zvukové vlny, se užívá u široké škály měničů od výše zmiňovaných výškových kalot až po specializované basového měniče subwooferů nebo plno-rozsahových reprosoustav. Kromě klasických provedení, kdy jsou v ozvučnici osazeny samostatné elektrodynamické měniče, jsou i speciální případy reproduktorů, kam spadají např. plošné elektrodynamické měniče, jež využívají většinou velké membrány, která je po celé své ploše v přesném geometrickém uspořádání vybavena kovovým vodičem nebo vodivou fólií. Za touto membránou je pak umístěn plošný magnet. Tento přístup už je spíše ojedinělý, ale i dnes má spoustu zastánců a za jednoho z největších průkopníků se dá označit Magnepan.

Specialitou je tzv. páskový reproduktor, jehož pásková membrána, která je typicky z kovu, je v poli silného permanentního magnetu. V případě páskových reproduktorů v naprosté většině mluvíme o specializovaných vysokofrekvenčních měničích. Špičkovými páskovými výškovými měniči je známo např. americké Legacy Audio nebo německý ELAC. V naprosté většině se u všech známých výrobců jedná o elektrodynamické reproduktory. Výrobou svých vlastních reproduktorových měničů se zabývají velcí výrobci reprosoustav a malé společnosti většinou těží z výrobních portfolií specializovaných výrobců reproduktorových měničů (Scan-Speak, SEAS atd.).


Elektrostatické reproduktory


Princip elektrostatických reproduktorů se dnes již používá velmi ojedinělé, ale příznivce si i přesto stále udržují. V této souvislosti musíme zmínit např. značky MartinLogan nebo ESL, které stále obnovují své řady elektrostatických reprosoustav. Elektrostatické reproduktory fungují na principu velmi tenké průhledné membrány s vodivou vrstvou, která je umístěna mezi dvěma elektrodami, což obyčejně bývají kovové děrované resp. spíše síťované plochy. Nevýhodou těchto reproduktorů je jejich značná plocha, ale poslední modely výše jmenovaného MartinLogan dokazují, že pokud se spojí výhody aktivního elektrodynamického hlubokotónového reproduktoru s menší plochou elektrostatického měniče pro středové a výškové pásmo, pak to může přinášet sladké ovoce.




Zdroj: Howstuffworks.com - princip elektrostatického reproduktoru

Nevýhodou těchto reproduktorů je i nutnost poměrně vysokého polarizačního proudu mezi elektrodami. K „elektrostatům“ se vyplatí velmi citlivě dobírat zesilovač. Některé modely vše řeší aktivními basovými jednotkami, což jsou v podstatě dva aktivní subwoofery, které jsou napájeny zvlášť. Na principu elektrostatických měničů jsou vyráběna i sluchátka, kde za všechny můžeme jmenovat např. STAX. Elektrostaty jsou velmi typické specifickou reprodukcí středního pásma a výšek, které zní zcela jinak, než jste zvyklí z běžných elektrodynamických reprosoustav. Ostatní typy reproduktorů zanedbáme.




MartinLogan - elektrostatické reproduktory s aktivní basovou jednotkou