Yamaha A-S2100 a CD-S2100: jednoznačný pokrok
21.4.2015, Petr Štefek, recenze
V dnešní recenzi se podíváme na zoubek integrovanému zesilovači Yamaha A-S2100 a CD/SACD přehráváči CD-S2100. Překvapí toto kombo více než předešlá generace S2000 tohoto japonského giganta světa audia?
Kapitoly článku:
- Yamaha A-S2100 a CD-S2100: jednoznačný pokrok
- Yamaha A-S2100 - bližší pohled
- Yamaha CD-S2100 - bližší pohled
- Jak to hraje?
- Závěr - vyplatí se?
Tento multifunkční přehrávač představuje vzhledově ideálního partnera k integrovanému zesilovači Yamaha A-S2100. Přehrávač podporuje fyzické nosiče CD a SACD, kde hlavně ty první hrají v našich domácnostech stále prim. SACD nosiče jsou oblíbené především v Japonsku, kde je jich na trhu opravdu požehnaně. Plusové body Yamaha získává za možnost přístupu k internímu D/A převodníku skrze digitální vstup USB a také optický a koaxiální vstup. Poslední dva jmenované jsou omezeny (SPDIF) na 24-bit/192 kHz a kódování PCM. Přes USB je dostupné i DSD, ale mnoho hudby v nativním DSD ke stažení opravdu není. Pokud přehrávač využijete jako externí převodník, můžete skrze přehrávače Foobar2000 (PC) nebo Audirvana 2.0 (Mac) přehrávat také obrazy SACD disků.
Vzhled přehrávače je téměř dokonalý. Na přední straně přístroje je všechno dokonale sladěné a opět platí, že podle mého názoru této sérii sluší stříbrná barva s černými bočnicemi více než jiné kombinace. Kromě displeje nám i jednotlivé diody ukazují, jaký vstup právě využíváme, což se v praxi skutečně hodí, pokud chceme CD-S2100 používat jako multifunkční zařízení. Srdcem přehrávače je převodník ESS9016, který představuje druhou nejvyšší možnost v portfoliu výrobce ESS. Měl jsem možnost jej slyšet i v případě streameru Pioneer N-70A a tam se rozhodně osvědčil. Zvukový charakter, byť mírně modifikovaný, si zachovává ESS9016 i zde. Napájení digitální a analogové části přehrávače je realizováno samostatně.
USB rozhraní obsluhuje firemní čip Yamaha YC706A0, který je firemní alternativou k XMOS nebo TENOR. K dispozici je ovladač ASIO 2.3 Yamaha Steinberg, který zajišťuje podporu DSD64 a PCM 192/24. USB svou práci odvádí více než dobře a právě implementace tohoto rozhraní je jednou ze silných stránek tohoto přehrávače. O vstupy SPDIF se stará čip AKM4399, což je standardní volba u této cenové kategorie přehrávačů i mnohem výše. Velmi zajímavé by bylo porovnat vstup SPDIF se vstupem USB, pokud by se využil i externí převodník z USB na SPDIF s dedikovanými hodinami (např. M2Tech). Snad někdy příště. Potěší přítomnost digitálních výstupů SPDIF (koaxiál a optika), což lze zúročit s externím D/A převodníkem vyšší kvality.
Samotný přehrávač je vybaven firemní mechanikou Yamaha, která patří k tomu nejlepšímu, co lze v této cenové relaci dostat. Chod je tichý a během přehrávání o sobě mechanika nedává vědět nepříjemnými zvuky. Hmotnost přístroje je solidních 13,4 kg a jeho rozměry jsou 137 x 435 x 438 mm, což znamená, že svou hloubkou a šířkou zcela odpovídají firemnímu zesilovači. K dispozici jsou analogové výstupy XLR a RCA. Výrobce doporučuje, vzhledem k návrhu obou zařízení, využít symetrického propojení, což se v testu také potvrdilo lépe definovaným a čistším zvukovým projevem.
Kapitolou samou pro sebe jsou v případě Yamahy dálkové ovladače. Kvalitnější a prémiověji vypadající v této kategorii stěží naleznete. Na mysl mi přichází pouze hliníkové ovladače Audia Flight Three, ale ty zase trpí na špatnou ergonomii. Pokud se týká součástkové základny obou přístrojů, lze výrobci jednoduše zatleskat. Nenajdeme zde super levné čínské kondenzátory ani jiné součástky podřadného původu vydávané za „na míru“ vyráběné. V této cenové kategorii nelze očekávat více. Pojďme si ale poslechnout, jak je na tom Yamaha se zvukem. Nezalepila nám firma oči pouze dokonalým provedením komponent?
Vzhled přehrávače je téměř dokonalý. Na přední straně přístroje je všechno dokonale sladěné a opět platí, že podle mého názoru této sérii sluší stříbrná barva s černými bočnicemi více než jiné kombinace. Kromě displeje nám i jednotlivé diody ukazují, jaký vstup právě využíváme, což se v praxi skutečně hodí, pokud chceme CD-S2100 používat jako multifunkční zařízení. Srdcem přehrávače je převodník ESS9016, který představuje druhou nejvyšší možnost v portfoliu výrobce ESS. Měl jsem možnost jej slyšet i v případě streameru Pioneer N-70A a tam se rozhodně osvědčil. Zvukový charakter, byť mírně modifikovaný, si zachovává ESS9016 i zde. Napájení digitální a analogové části přehrávače je realizováno samostatně.
USB rozhraní obsluhuje firemní čip Yamaha YC706A0, který je firemní alternativou k XMOS nebo TENOR. K dispozici je ovladač ASIO 2.3 Yamaha Steinberg, který zajišťuje podporu DSD64 a PCM 192/24. USB svou práci odvádí více než dobře a právě implementace tohoto rozhraní je jednou ze silných stránek tohoto přehrávače. O vstupy SPDIF se stará čip AKM4399, což je standardní volba u této cenové kategorie přehrávačů i mnohem výše. Velmi zajímavé by bylo porovnat vstup SPDIF se vstupem USB, pokud by se využil i externí převodník z USB na SPDIF s dedikovanými hodinami (např. M2Tech). Snad někdy příště. Potěší přítomnost digitálních výstupů SPDIF (koaxiál a optika), což lze zúročit s externím D/A převodníkem vyšší kvality.
Samotný přehrávač je vybaven firemní mechanikou Yamaha, která patří k tomu nejlepšímu, co lze v této cenové relaci dostat. Chod je tichý a během přehrávání o sobě mechanika nedává vědět nepříjemnými zvuky. Hmotnost přístroje je solidních 13,4 kg a jeho rozměry jsou 137 x 435 x 438 mm, což znamená, že svou hloubkou a šířkou zcela odpovídají firemnímu zesilovači. K dispozici jsou analogové výstupy XLR a RCA. Výrobce doporučuje, vzhledem k návrhu obou zařízení, využít symetrického propojení, což se v testu také potvrdilo lépe definovaným a čistším zvukovým projevem.
Kapitolou samou pro sebe jsou v případě Yamahy dálkové ovladače. Kvalitnější a prémiověji vypadající v této kategorii stěží naleznete. Na mysl mi přichází pouze hliníkové ovladače Audia Flight Three, ale ty zase trpí na špatnou ergonomii. Pokud se týká součástkové základny obou přístrojů, lze výrobci jednoduše zatleskat. Nenajdeme zde super levné čínské kondenzátory ani jiné součástky podřadného původu vydávané za „na míru“ vyráběné. V této cenové kategorii nelze očekávat více. Pojďme si ale poslechnout, jak je na tom Yamaha se zvukem. Nezalepila nám firma oči pouze dokonalým provedením komponent?
