Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Zesilovače  |  DA převodníky
Reproduktory  |  Sluchátka
CD/SACD přehrávače
Streamery  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie
Svět mobilně  |  TV Freak

Audionet DNC: vybroušený streamer

25.8.2015, Petr Štefek, recenze
Dnešní recenze se zaměří na jediný čistokrevný streamer v portfoliu německé značky Audionet, který se nachází pod označením DNC (Digital Network Client). Aby toho nebylo málo, vyzkoušíme si s ním také příplatkový externí zdroj Audionet EPS.
Pro test jsem využil své oblíbené reprosoustavy Franco Serblin Accordo a také obligátní B&W 803 Diamond. Na pozici zesilovače se uplatnil integrovaný zesilovač Audionet SAM G2. Na pozici propojovací kabeláže Audionet D100, který pro firmu prý na zakázku vyrábí Siltech, ale opět lze říci, že kabely jsou výjimečně neutrální. V případě obou komponent jsem zvolil napájení bez dodatečného filtru nebo oddělovacího transformátoru přesně tak, jak doporučuje výrobce. Co se týká zvuku, tak by se dalo ve zkratce říci, že o Audionet DNC není téměř co napsat, protože žádný svůj charakter zvuku nedává na odiv a je výjimečně neutrální. Odbýt takto recenzi a hodnocení zvuku u streameru v podobné kategorii by bylo téměř rouhačstvím, a tak se vyjádřím poněkud obšírněji.





Audionet DNC jsem od počátku testoval s přidruženým napájecím zdrojem EPS, abych následně byl lépe schopen identifikovat to, o co DNC bez využití přichází. Již několikrát jsem zmiňoval neutralitu reprodukce, která nemá tendenci být ani příliš analytická a v žádném případě neposkytuje pocit hřejivosti známé z jiných přehrávačů, jež si jemným zabarvením pomáhají k atraktivnějšímu zvuku. Některé značky mají léty vypilovaný způsob, který je dlouhodobě poslouchatelný, a staví na něm u svých fanoušků. Jiné přehrávače umí vypíchnout to, co je pro hudbu samotnou důležité, avšak často k samotnému záznamu přidávají hodně ze svého DNA, a tak vše má tendenci znít podobně.





Audionet DNC je v tomto ohledu jiný a jeho zvuk spíše ocení ti, kteří chtějí přesnou reprodukci bez příkras a vylepšení nebo již mají zesilovač se svým vlastním poměrně silným charakterem a potřebují opravdu neutrální zdroj. Přehrávaná hudba (zvláště pak klasická) ve vyšším rozlišení dokáže přes Audionet promluvit s velkou dávkou emocí a současně každá z těchto nahrávek ukáže své vlastní barvy. U záznamů pořízených ve vyšším rozlišení není při přehrávání patrná žádná známka digitální zrnitosti v tom špatném smyslu a vše je výjimečně dobře prokresleno v celém přenášeném spektru.





Velmi dobrá nahrávka Rachel Podger La Stravaganza zní o trošku méně romanticky v HD PCM 192/24 než ve svém nativním formátu, kterým je DSD (zvláště pak přes můj Luxman DA-06), avšak Audionet ukazuje na Luxmanu poněkud zastřenou syrovost nahrávky, která je zde zobrazena bez zbytečné agresivity. Nelze si také nepovšimnout toho, že Audionet DNC + EPS zvládá lépe dynamické kontrasty, které jsou patrné i přes objemově relativně skrovné Franco Serblin Accordo. To jsem ostatně díky skoro dvojnásobné ceně od tohoto streameru očekával. Po paměti mohu říci, že Audionet DNC si poradí s hi-res PCM lépe než například Lumin A1. Testovaný streamer jednoznačně dokáže profitovat ze záznamu o vysokém rozlišení a poráží zde „obyčejné“ CD přehrávače limitované na Red Book na hlavu.





V případě záznamů v klasickém rozlišení 44/16 typickém pro CD Audio jsem při reprodukci servírované streamerem Audionet neshledával nic, co by mě mělo přimět preferovat přehrávač fyzických médií Audionet ART G3. Naopak jsem měl pocit, že reprodukce přes streamer je o něco transparentnější a detailnější. Rozdíly mezi oběma přístroji ale budou i v kontextu velmi drahého řetězce opravdu zanedbatelné. To mě přivádí k tomu, že Audionet DNC bude, podle mého, dobrým partnerem i k extrémně drahým děleným zesilovačům. Spojení s integrovaným zesilovačem SAM G2 podle mého názoru zcela nevyužívalo potenciálu tohoto digitálního zdroje, ale celkově je toto firemní kombo opravdu velmi dobrou volbou.





Na kvalitních nahrávkách ukazuje Audionet DNC bodově přesné zobrazení v prostoru, a to i do hloubky, což je něco, čím zesilovače Audionet přímo vynikají, pokud nejsou limitovány právě na straně zdroje. Audionet DNC ovšem také bez milosti identifikuje špatné nahrávky a nebude před vámi zhola nic zastírat. Pokud máte ve své sbírce převážně rockové nahrávky staršího data nebo naopak ty novější s velmi omezenou dynamikou, tak opravdu není potřeba utrácet peníze za podobný přehrávač a je lepší si pořídit milosrdný stroj z nižších cenových úrovní. To mě přivádí k tomu, že Audionet DNC nejspíše ocení zkušení posluchači klasické hudby nebo jiných akustických žánrů, kde není o kvalitní záznamy nouze a Audionet jim pomůže doslova rozkvést.

Poslech soudobé popové nebo rockové hudby sice není přes Audionet úplným trápením, ale přesto cítíte, že tento streamer je opravdu nemilosrdným arbitrem. U většiny zmiňovaných záznamů ihned slyšíte, že „loudness war“ je v plném proudu a mistr zvuku své křeslo přenechal bezejmennému „ajťákovi“ s Pro Tools. V případě tak rozlišujícího zdroje, jakým je Audionet DNC, si velmi bolestně uvědomíte, v jakém stavu je současná hudební produkce v mainstreamu. Pokud můj vlastní převodník Luxman DA-06 v případě špatných nahrávek a následného (úmyslně) zpackaného masteringu ukazuje tu lepší stranu mince, pak Audionet vystaví pokárání v plném rozsahu.





Celkově kombu Audionet spíše vyhovovalo podle mého názoru partnerství s Franco Serblin Accordo, nežli se sloupovými B&W 803 Diamond. Špičková hedvábná kalota Accordo často krotila nectnosti nahrávek a nestávalo se, že by se přehrávaný záznam stal z živého a syrového vyznění až agresivním. V případě B&W 803 Diamond je ovšem zřejmé, že výrobce obdařil tyto reproduktory mírným zdvihem na výškách, aby dodal reprodukci punc detailnosti a vzdušnosti. Nerozumějte mi špatně, protože B&W 803 Diamond patří k tomu lepšímu, co lze v dané cenové relaci koupit, ale v kombinaci s Audionetem prostě synergie nevzniká.

Audionet DNC jsme si doposud popisovali s výhradně volitelným zdrojem Audionet EPS, který je k mání za zhruba 60 tisíc korun, což není málo, a tak je na místě otázka, zda se vůbec podobná koupě vyplatí. Po odpojení zdroje EPS od streameru ihned začaly naskakovat argumenty, proč se tato investice definitivně vyplatí. Absence EPS znamená zrnitější výšky a ne tak hladké středy. Zhoršení detailnosti nejnižšího pásma spolu s horším podáním dynamických kontrastů v nahrávkách. Pokud bych měl definovat rozdíl nějakou metaforou, pak bych řekl, že v případě zařazení EPS ke streameru má stejný vliv, jako když kvalitní zrcadlovku chytne do ruky profesionál a vyfotí stejné scény, které předtím amatér fotil na automatiku.





Upřímně řečeno, EPS má takový dopad na koherenci a celkové vyznění reprodukce, že bez tohoto volitelného zdroje se mi již streamer až tak moc nelíbil. Částečně také proto, že na dobré se zvyká rychle a přechod na horší je vždy citelnější než směrem naopak. Je možné, že podobný přínos jako EPS by měl také některý z pasivních špičkových filtrů, ale ruku do ohně za to opravdu nedám. Předřazení tohoto specializovaného zdroje má ovšem velmi podobný účinek jako aktivní „pračky“ proudu. Ve firemním katalogu je také zdroj EPX, který stojí dvojnásobek toho co „obyčejný“ EPS, takže se dá předpokládat, že může tento streamer pozvednout ještě o krůček dále.

V případě zesilovačů Audionet je sympatické, že před ně nemusíte předřazovat žádný pasivní filtr nebo oddělovací trafo, ale můžete ušetřit na pasivním filtru pro celou sestavu a investovat do EPS ke zdroji, jakým je dnes testovaný DNC.