Jak vybrat zesilovač: co je dobré vědět

Výkonové zesilovače jsou samostatná zařízení audio řetězce, která většinou nemohou operovat bez řídícího zesilovače, kterým je typicky předzesilovač, jímž můžete "řídit" úroveň zisku signálu, jenž je následně přiveden na vstup koncového zesilovače. Pokud byste tento předzesilovač neměli, pak by výstupní úroveň signálu byla fixní a nemohli byste jakkoli řídit hlasitost reprodukce.

Často se u méně zkušených zájemců setkávám s otázkami, zda je možné provozovat koncový zesilovač bez dedikovaného předzesilovače, což samozřejmě možné je, ale zde si již musíte být velice jisti tím, čeho vlastně chcete podobným spojením dosáhnout. Na trhu existují přehrávače, které již mají zabudovaný předzesilovač, resp. variabilní analogový výstup s určitým rozsahem výstupního napětí (typicky 0-2 V) a pomocí takto vybaveného přehrávače můžete skutečně regulovat koncový zesilovač stejně, jako byste v řetězci měli zmiňovaný samostatný předzesilovač. Má to ovšem hned několik potencionálních nevýhod.
Je nutné vědět a dopředu si vyzkoušet nebo spočítat, zda bude regulovaný výstup podobného přehrávače poskytovat dostatečný zisk pro využití koncového zesilovače. Příkladem může být situace, kdy má koncový zesilovač určitou citlivost (např. 3 V pro plný výkon), která je dána na míru firemnímu předzesilovači, jehož nominální výstupní napětí je řekněme 3,5 V, což je hodnota, která vám dovolí využít plný potenciál koncového zesilovače a přitom jej nedostat do limitace dříve, než by bylo zdrávo. Přehrávač s variabilním výstupem pak má maximální výstupní napětí například 2 V a výsledkem všeho snažení pak může být, že nejste schopni řídit koncový zesilovač na maximu jeho možností, což potenciálně může vyústit v nedostatečnou úroveň hlasitosti.

Samozřejmě je podobné řešení možné, ale jak jsem již uvedl, musíte naprosto přesně vědět, čeho chcete dosáhnout. Sám jsem nějakou dobu používal lampový koncový zesilovač s regulací vstupní citlivosti. Tento koncový zesilovač byl přímo zapojen na přehrávač a výsledkem byla v mém případě velmi transparentní a vzdušná reprodukce, o které jsem si s běžným předzesilovačem v nižších cenových relacích mohl nechat jen zdát. Toto řešení mělo i svá negativa v podobě méně kontrolovaných basů a případně také v limitech hlasitosti, které jsem při daných poměrech mohl dosáhnout, ale vše pro mě fungovalo na jedničku.
Výkonový zesilovač můžeme také řídit skrze pasivní předzesilovač, což znamená, že tento předzesilovač nemá žádný zisk, ale pouze "omezuje" úroveň příchozího signálu, který přichází ze zdroje, kterým je typicky přehrávač SACD/CD, streamer či D/A převodník. Toto řešení je některými zatracováno a některými naopak vyzdvihováno, ale podle mého názoru nemá v opravdovém hifi příliš mnoho uplatnění, případně jedině jako nouzové řešení.

Samostatné výkonové zesilovače jsou opět rozdělitelné podle typu na lampové, tranzistorové (třída A/AB) či pracující ve třídě D (pro zjednodušení používáme označení "digitální"). Výkonové zesilovače jako takové již téměř nemají limity své výkonnosti a vše se zde stává téměř výhradně otázkou peněz. Je zde ale nutné vzít v úvahu skutečnost, že i přes výhodu oddělené konstrukce může být koncový zesilovač se samostatným předzesilovačem horším řešením co do kvality výsledné reprodukce, než jak je tomu u integrovaných zesilovačů vyšších tříd.
Po děleném řešení se budou dívat především ti, kdo vlastní náročnější reprosoustavy (např. s velmi nízkou minimální impedancí) schopné svým objemem ozvučnice a průměrem měničů pokrýt celé přenášené frekvenční pásmo. K nenáročným regálovým reproduktorovým soustavám lze výkonově předimenzovaný systém pořídit také, ale zde opět platí pravidlo, že kupující musí přesně vědět, co dělá a čeho chce dosáhnout. Na trhu existují i výjimky v oblasti kompaktních regálových reproduktorů, které s předimenzovaným zesilovačem hrají podstatně lépe, než by kdokoli mohl předem předpokládat (např. Dynaudio C1 mkII) a zde se tedy podobný postup více než vyplatí. Špičková řešení v oboru tranzistorových koncových zesilovačů přináší již desítky let firmy jako Accuphase, Pass Labs, Luxman či Mark Levinson. Lampový svět bývá zastoupen takovými veličinami, jako je Audio Research, EAR, Air tight, Kondo, Wavac, Leben, Triode a mnohými dalšími zvučnými jmény z oboru.