Jak vybrat správné reproduktory?

Umístění reproduktorů je zcela nepochybně velmi důležitá věc, byť v praxi laborování s umístěním pouze málokdo věnuje dost pozornosti. Často můžeme vidět reprosoustavy postavené jen pár centimetrů od zadních stěn nebo dokonce „zasunuté“ v nábytku, nebo v případě regálových reproduktorů na nábytku. Tímto způsobem lze velice dobře „pohřbít“ i jinak relativně slušnou aparaturu. Pokud to s poslechem hudby myslíte alespoň trochu vážně, již dopředu při pořizování nábytku nebo řešení dispozic poslechového místa nad tímto s předstihem uvažujte.

Kromě umístění reproduktorů v prostoru je také velmi důležité myslet na akustiku místnosti. Mnohé moderní interiéry jsou dnes vybaveny plovoucími podlahami a minimem jiného nábytku. Podobně je to i s dekoracemi na stěnách. Pokud máte dřevěnou podlahu a před reproduktory slušné tlustý koberec, na stěnách nějaké ty obrazy a případně v pokoji další nábytek, často vše stačí velmi jemně doladit několik „akustickými“ obrazy, resp. absorbéry a máte na půl vyhráno. Nároky na akustiku se zvyšují přímo úměrně s velikostí reproduktorů, resp. s hlasitostí, kterou při reprodukci využíváte.
Akustikou místnosti se ale budeme zabývat jindy, protože ji lze považovat za minimálně stejně důležitou jako výběr samotných komponent. Pokud máte dražší aparaturu, vyplatí se zaplatit změření místnosti (pokud jste šikovní a máte potřebné vybavení, zvládnete to sami) a pokud doba dozvuku v místnosti nepřesahuje nějakých 20-25 ms, jste v podstatě bez vážnějších problémů. Vše lze ale řešit podstatně komplexnějším způsobem pomocí difúzních a absorpčních panelů a podobné „hrátky“ již vycházejí na desítky až stovky tisíc podle velikosti místnosti. Takto ošetřená místnost ovšem musí být upravena profesionálem, neboť často se stává, že „amatérsky“ upravená místnost je přetlumená a reprodukce v takto upravené poslechové místnost je vše jenom ne příjemná.

Pro naše účely ale předpokládejme běžně upravenou místnost, kde budeme umísťovat reproduktory podle jejich konstrukce. Doporučení jsou značně zjednodušená a neplatí vždy a všude na 100 %, ale pro začátečníky postačí. Pokud máme nedostatek místa a plánujeme reproduktory umístit co nejblíže ke zdi, budeme volit takové konstrukce, kde budou všechny reproduktorové měniče směřovány k posluchači. Obecně platí pravidlo, které říká, že posluchač resp. jeho hlava by měla být umístěna ve vrcholu rovnoramenného trojúhelníku. V praxi ovšem platí, že se vyplácí zkoušet různé polohy a natočení reproduktorů. Ve výsledku totiž můžete zjistit, že nejvíce se vám zvuk pozdává, když se osy výškových reproduktorů protínají pár desítek centimetrů před hlavou v poslechovém místě. Rovnoramenný trojúhelník je tedy nutné brát spíše jako startovní pozici, ze které vycházíte dále.
George Cardas (Cardas Audio) má na svém webu několik postřehů, které vám pomohou „vytřískat“ z umístění reproduktorů ve vaší místnosti maximum. Cardas na plánku uvádí svou vlastní osvědčenou metodu k dokonalému ustavení reproduktorů a na svou vlastní místnost tento princip můžete aplikovat pomocí kalkulátoru, kde zadáte rozměry své místnosti a bude vám následně doporučena vzdálenost reproduktorů od zdí. Po vlastních zkušenostech s tím algoritmem musím říci, že výpočet poměrně přesně dokáže nasměrovat k ideálnímu umístění. Vše je ovšem nutné vztáhnout nejen k rozměrům místnosti, ale i u ustavení nábytku. Budu se opakovat, že opět platí pravidlo, že každý by měl reproduktory finálně nastavovat podle vlastních uší nebo v případě, že si opravdu nevěříte, přizvat nějakého zkušenějšího kolegu.

Mimo umístění musíme zvažovat i velikost reproduktorů pro danou místnost. Což znamená, že pokud máme malý pokoj o velikosti 15 m2, nebudeme se do něj snažit umístit velké sloupové reproduktory, které budeme provozovat jen v nízkých hlasitostech, a dynamika výsledné reprodukce bude nejspíše nedostatečná. Stejně tak je hloupost nechat trápit malé regálové reproduktory v místnostech o velikosti 30 m2 a více. V pomoci při výběru reprosoustav bohužel neexistuje žádné univerzální pravidlo. Výjimka, která vyvrací pravidlo výše, je např. využití poměrně velkých klonů původního BBC monitoru (Harbeth, Spendor atd.), které jsou i přes svou velikost dobře využitelné i v malých místnostech. Podobně např. regálové reproduktory typu Wilson Benesch Discovery spolehlivě ozvučí i větší místnost. Nelze tedy opět generalizovat a jediné praktické doporučení bude seznámit se s reproduktory v hifi studiu, kde po prvním poslechu ledacos poznáte.