Luxman DA-06: USB převodník pro náročné
21.5.2015, Petr Štefek, recenze
Luxman na našich stránkách poměrně zdomácněl, což je především zásluha skvělého přístupu dovozce, který neváhá podrobit testu jakýkoli produkt z porfotlia Luxman. Dnes přišla řada na USB D/A převodník pod označením DA-06.
Kapitoly článku:
- Luxman DA-06: USB převodník pro náročné
- Luxman DA-06 - bližší pohled
- Luxman DA-06 - jak hraje?
- Luxman DA-06 - závěr
Provedení převodníku Luxman DA-06 je exemplární, a pokud zrovna nevlastníte komponenty Luxman, tak bude mezi dalšími obyvateli vašeho hifi stolku poněkud razit provedením svého čelního panelu. Luxman mi v tomto ohledu připomene zašlou slávu Sony před 20 lety, na jehož Espiritovou řadu se vždycky byla radost dívat.
Přednímu panelu dominuje volič digitálního vstupu, který je rovněž z hliníkové slitiny a je po svém obvodu vybaven vroubkováním, takže se s ním opravdu dobře pracuje, i když je jeho chod velmi tuhý. Na výběr je patero digitálním vstupů, mezi nimiž samozřejmě nechybí ani USB s podporou asynchronních přenosů a méně obvyklý AES/EBU. Příjemnou vlastností převodníku je přítomnost koaxiálních SPDIF a TOSLINK optických vstupů, které můžete využít u přehrávače filmů nebo televizorů, které jsou zpravidla vybaveny optickým digitálním výstupem. Některé konkurenční převodníky mají k dispozici pouze jediný USB vstup, a jsou tak méně univerzálními. Vzpomeňme například na testovaný D/A převodník Ayre QB-9 DSD.
Dalšími ovladači na předním panelu jsou voliče digitálních filtrů. Dva filtry jsou k dispozici pro DSD a tři filtry pro PCM. Rozdíly mezi jednotlivými filtry jsou velice subtilní a v případě DSD jsem nezaznamenal žádný popsatelný rozdíl. V případě PCM se jemně mění frekvenční odezva a dva z vyšších filtrů jemně změní prezenci na středních frekvencích. Důležitým ovladačem je změna fáze na symetrických XLR výstupech, kde japonské přístroje mají „hot“ pin opačně než přístroje evropské.
Displej převodníku ukazuje aktuální samplovací frekvenci a v případě DSD také tuto zkratku v poličku „bitové kvantizace“. Je škoda, že nebylo myšleno na zobrazování bitové hloubky u PCM. Na pravé straně u displeje najdeme nízkozdvihové tlačítko pro několikastupňovou regulaci jasu displeje. Posledním ovládacím prvkem je pak volič zapnutí nebo vypnutí digitálního výstupu převodníku. Přední panel má stejné zpracování jako v případě integrovaných zesilovačů a SACD/CD přehrávačů Luxman a je u něj využito anodizovaného panelu z hliníkové slitiny.
Šasi převodníku je realizováno ze silného ocelového plechu, který tvoří značnou část hmotnosti přístroje. Když už je řeč o hmotnosti, tak Luxman DA-06 váží poctivých 11 kg. Kdo by chtěl vidět exkluzivní provedení kompletně v hliníku podobné vlajkovému přehrávači Luxman D-08u nebo D-06u, tak si bude muset počkat vyšší řadu převodníku, o které se neoficiálně již nějakou chvíli hovoří. K provedení lze ovšem říci tolik, že rozhodně bude jedním nejlépe provedených komponentů v dané cenové relaci.
Vnitřek přístroje ukazuje velkou shodu s přehrávači fyzických nosičů CD/SACD. Samostatně je řešena D/A část převodníku, kde se využívá obvodového řešení převzatého z přehrávače Luxman D-06u. Znamená to, že jsou zde přítomny dva čipy BB/TI PCM1792 v monaurálním režimu. Tyto čipy jsou v přístrojích japonských značek velmi oblíbené z důvodu své hybridní architektury, která dovoluje přehrávat nativně krom PCM také DSD. Modulová D/A část podporuje samplovací frekvenci pro PCM do 384kHz a problémem není ani DSD128 (5,6MHz).
Na palubě jsou také hojně využívané operační zesilovače JRC 5532, které bývají často pod palbou kritik, protože jsou ve srovnání některými operačními zesilovači levnější. V praxi se ovšem ukazuje, že pokud je obvodové řešení navrženo tak, aby efektivně využívalo levnějších operačních, tak nemusí být nikde problém. Super drahé operační zesilovače a nejdražší dostupné kondenzátory v převodnících některých exotických značek vypadají velmi dobře na fotkách a v marketingových materiálech, ale praxi se často stává, že extrémně drahá součástková základna není zárukou lepšího zvuku.
Samostatný modul se v případě převodníku stará o šestici digitálních vstupů. Najdeme zde obligátní čip BB TAS3152, který se stará o up-sampling všech příchozích signálů s výjimkou PCM o samplovací frekvenci 384/352,8KHz a DSD. Tyto formáty jsou přehrávány bez dalších úprav a jsou posílány přímo k D/A převodníkům. Jak jsem si při testu ověřil, tak se rozhodně vyplatí laborovat s up-samplingem přímo v počítači, tak aby převodník dostával na vstup již upravený signál a TAS3152 byl vyřazen ze signálové cesty. Rozdíl ovšem není nijak zásadní a leckomu může mírný úbytek „hřejivosti“ chybět.
Asynchronní USB vstup je řešen skrze čip Texas Instruments a funguje výborně. Jediným poměrně kontroverzním řešením je spínání relé při jakékoli změně samplovací frekvence na vstupu. Požádal jsem Luxman, aby to řešením nějakým způsobem odůvodnil, neboť v některých případech může být poněkud rušivé.Jako odpovědi se mi dostalo vysvětlení, které říká, že v případě, že je změněna samplovací frekvence na vstupu, tak jsou přepnuty adekvátně rovněž hodiny D/A převodníku a IC DAC může generovat šum, který by byl na úrovni slyšitelného šumu z reproduktorů. Luxman přepinání řeši relátky na vstupu převodníku a podle svých slov je vliv tohoto řešení jasně slyšitelný. Překvapivě dobrá je implementace dalších digitálních vstupů, kde si troufám tvrdit, že koaxiální digitální vstup při předřazení dobrého konvertoru z USB na SPDIF může svou kvalitou opravdu překvapit. Přijdete ovšem o podporu DSD, což mnoho z nás ani moc bolet nemusí. Velká škoda je, že jsem doposud neměl možnost vyzkoušet kvality digitální vstup AES/EBU. Snad se poštěstí při testu Auralic Aries, který již plánuji delší dobu, ale české zastoupení prozatím neexistuje.
Samotný převodník můžete propojit se zesilovačem pomocí symetrických XLR výstupů, což jednoznačně doporučuji. Nesymetrické RCA výstupy nejsou špatné, ale jejich symetričtí souputníci nabízejí o něco malinko dynamičtější a na obou koncích frekvenčních pásem čitelnější zvuk. Využít můžete rovněž digitální výstup D/A převodníku, pro který ovšem postrádám větší praktické využití. Převodník má vypínání a zapínání řešené skrze fyzické tlačítko zapnuto a vypnuto. Převodník nelze vypnout nebo zapnout přes dálkový ovladače integrovaného zesilovače nebo předzesilovače Luxman. Zde vidím prostor pro zlepšení, neboť vždy musíte přijít přímo k převodníku a zapnout jej.
Celkový dojem z používání převodníku je ale jednoznačně kladný a přístroj působí bytelným a hodnotným dojmem. Neodpustím si malý dodatek. Byl jsem překvapen, jaký přínos měla výměna standardním nožiček u převodníku za Finite Elemente Cerbase Slim. Nebyl to rozhodně rozdíl propastný, ale bylo příjemné zjistit, že zvuk převodníku se „vylepšit“ takto jednoduše a neinvazivně jen pomocí jednoduché věci. V případě těchto „voodoo“ pomůcek se každý recenzent dostává na poměrně tenký led a může být velmi snadno obviněn z hereze, takže si to necháme na samostatnou recenzi nožiček Finitel Elemente.
Přednímu panelu dominuje volič digitálního vstupu, který je rovněž z hliníkové slitiny a je po svém obvodu vybaven vroubkováním, takže se s ním opravdu dobře pracuje, i když je jeho chod velmi tuhý. Na výběr je patero digitálním vstupů, mezi nimiž samozřejmě nechybí ani USB s podporou asynchronních přenosů a méně obvyklý AES/EBU. Příjemnou vlastností převodníku je přítomnost koaxiálních SPDIF a TOSLINK optických vstupů, které můžete využít u přehrávače filmů nebo televizorů, které jsou zpravidla vybaveny optickým digitálním výstupem. Některé konkurenční převodníky mají k dispozici pouze jediný USB vstup, a jsou tak méně univerzálními. Vzpomeňme například na testovaný D/A převodník Ayre QB-9 DSD.
Dalšími ovladači na předním panelu jsou voliče digitálních filtrů. Dva filtry jsou k dispozici pro DSD a tři filtry pro PCM. Rozdíly mezi jednotlivými filtry jsou velice subtilní a v případě DSD jsem nezaznamenal žádný popsatelný rozdíl. V případě PCM se jemně mění frekvenční odezva a dva z vyšších filtrů jemně změní prezenci na středních frekvencích. Důležitým ovladačem je změna fáze na symetrických XLR výstupech, kde japonské přístroje mají „hot“ pin opačně než přístroje evropské.
Displej převodníku ukazuje aktuální samplovací frekvenci a v případě DSD také tuto zkratku v poličku „bitové kvantizace“. Je škoda, že nebylo myšleno na zobrazování bitové hloubky u PCM. Na pravé straně u displeje najdeme nízkozdvihové tlačítko pro několikastupňovou regulaci jasu displeje. Posledním ovládacím prvkem je pak volič zapnutí nebo vypnutí digitálního výstupu převodníku. Přední panel má stejné zpracování jako v případě integrovaných zesilovačů a SACD/CD přehrávačů Luxman a je u něj využito anodizovaného panelu z hliníkové slitiny.
Šasi převodníku je realizováno ze silného ocelového plechu, který tvoří značnou část hmotnosti přístroje. Když už je řeč o hmotnosti, tak Luxman DA-06 váží poctivých 11 kg. Kdo by chtěl vidět exkluzivní provedení kompletně v hliníku podobné vlajkovému přehrávači Luxman D-08u nebo D-06u, tak si bude muset počkat vyšší řadu převodníku, o které se neoficiálně již nějakou chvíli hovoří. K provedení lze ovšem říci tolik, že rozhodně bude jedním nejlépe provedených komponentů v dané cenové relaci.
Vnitřek přístroje ukazuje velkou shodu s přehrávači fyzických nosičů CD/SACD. Samostatně je řešena D/A část převodníku, kde se využívá obvodového řešení převzatého z přehrávače Luxman D-06u. Znamená to, že jsou zde přítomny dva čipy BB/TI PCM1792 v monaurálním režimu. Tyto čipy jsou v přístrojích japonských značek velmi oblíbené z důvodu své hybridní architektury, která dovoluje přehrávat nativně krom PCM také DSD. Modulová D/A část podporuje samplovací frekvenci pro PCM do 384kHz a problémem není ani DSD128 (5,6MHz).
Na palubě jsou také hojně využívané operační zesilovače JRC 5532, které bývají často pod palbou kritik, protože jsou ve srovnání některými operačními zesilovači levnější. V praxi se ovšem ukazuje, že pokud je obvodové řešení navrženo tak, aby efektivně využívalo levnějších operačních, tak nemusí být nikde problém. Super drahé operační zesilovače a nejdražší dostupné kondenzátory v převodnících některých exotických značek vypadají velmi dobře na fotkách a v marketingových materiálech, ale praxi se často stává, že extrémně drahá součástková základna není zárukou lepšího zvuku.
Samostatný modul se v případě převodníku stará o šestici digitálních vstupů. Najdeme zde obligátní čip BB TAS3152, který se stará o up-sampling všech příchozích signálů s výjimkou PCM o samplovací frekvenci 384/352,8KHz a DSD. Tyto formáty jsou přehrávány bez dalších úprav a jsou posílány přímo k D/A převodníkům. Jak jsem si při testu ověřil, tak se rozhodně vyplatí laborovat s up-samplingem přímo v počítači, tak aby převodník dostával na vstup již upravený signál a TAS3152 byl vyřazen ze signálové cesty. Rozdíl ovšem není nijak zásadní a leckomu může mírný úbytek „hřejivosti“ chybět.
Asynchronní USB vstup je řešen skrze čip Texas Instruments a funguje výborně. Jediným poměrně kontroverzním řešením je spínání relé při jakékoli změně samplovací frekvence na vstupu. Požádal jsem Luxman, aby to řešením nějakým způsobem odůvodnil, neboť v některých případech může být poněkud rušivé.Jako odpovědi se mi dostalo vysvětlení, které říká, že v případě, že je změněna samplovací frekvence na vstupu, tak jsou přepnuty adekvátně rovněž hodiny D/A převodníku a IC DAC může generovat šum, který by byl na úrovni slyšitelného šumu z reproduktorů. Luxman přepinání řeši relátky na vstupu převodníku a podle svých slov je vliv tohoto řešení jasně slyšitelný. Překvapivě dobrá je implementace dalších digitálních vstupů, kde si troufám tvrdit, že koaxiální digitální vstup při předřazení dobrého konvertoru z USB na SPDIF může svou kvalitou opravdu překvapit. Přijdete ovšem o podporu DSD, což mnoho z nás ani moc bolet nemusí. Velká škoda je, že jsem doposud neměl možnost vyzkoušet kvality digitální vstup AES/EBU. Snad se poštěstí při testu Auralic Aries, který již plánuji delší dobu, ale české zastoupení prozatím neexistuje.
Samotný převodník můžete propojit se zesilovačem pomocí symetrických XLR výstupů, což jednoznačně doporučuji. Nesymetrické RCA výstupy nejsou špatné, ale jejich symetričtí souputníci nabízejí o něco malinko dynamičtější a na obou koncích frekvenčních pásem čitelnější zvuk. Využít můžete rovněž digitální výstup D/A převodníku, pro který ovšem postrádám větší praktické využití. Převodník má vypínání a zapínání řešené skrze fyzické tlačítko zapnuto a vypnuto. Převodník nelze vypnout nebo zapnout přes dálkový ovladače integrovaného zesilovače nebo předzesilovače Luxman. Zde vidím prostor pro zlepšení, neboť vždy musíte přijít přímo k převodníku a zapnout jej.
Celkový dojem z používání převodníku je ale jednoznačně kladný a přístroj působí bytelným a hodnotným dojmem. Neodpustím si malý dodatek. Byl jsem překvapen, jaký přínos měla výměna standardním nožiček u převodníku za Finite Elemente Cerbase Slim. Nebyl to rozhodně rozdíl propastný, ale bylo příjemné zjistit, že zvuk převodníku se „vylepšit“ takto jednoduše a neinvazivně jen pomocí jednoduché věci. V případě těchto „voodoo“ pomůcek se každý recenzent dostává na poměrně tenký led a může být velmi snadno obviněn z hereze, takže si to necháme na samostatnou recenzi nožiček Finitel Elemente.
