Luxman D-05u: univerzální přehrávač s USB převodníkem

 

Hned v úvodu zhodnocení je třeba říci, že se nový Luxman D-05u opravdu povedl a rozdíl oproti minulé generaci je zde velmi výrazný. Velkým vývojem prošla reprodukce klasických CD, kde je na první poslech slyšet, že Luxman zapracoval a nezůstal pouze u slov. Máme zde větší rozlišení a dynamiku. Reprodukce má výrazně více šťávy, než tomu bylo u předchozího modelu. Když jsem se poprvé setkal s Luxmanem D-05u, tak to bylo při příležitosti poslechu firemního vlajkového modelu D-08u. Ze zvědavosti jsem si po poslechu vlajkové lodi nechal zapojit podstatně levnější a nutno říci, že také kompromisněji navržený model D-05u. S překvapením jsem zjišťoval, že rozdíly mezi oběma modely nebyly ani zdaleka tak velké, jak jsem očekával. Náskok vlajkového modelu D-08u byl samozřejmě lehce identifikovatelný, avšak nedostavoval se podobný pocit rozčarování, který doprovázel obdobný pokus u obou přístrojů minulé generace, ve kterém Luxman D-08 přehrál v oblasti reprodukce CD nosičů model D-05 zcela drtivým způsobem.

Nový Luxman D-05u hraje oproti staršímu modelu suverénněji a tam, kde starší souputník působil občas poněkud nezáživně a chudokrevně, je novinka výrazně živější a po paměti poskytuje výrazně širší a lépe definovanou stereo bázi. Při přehrávání stříbrných kotoučků s obsahem klasické hudby jsem nepociťoval deficit ničeho podstatného a reprodukce byla nejen velmi dobře rozlišená, ale také nadmíru zábavná. Je však potřeba říci, že ve srovnání se špičkovými dedikovanými CD přehrávači Luxman D-05u přeci postrádá jejich rozlišení, plasticitu, vnitřní koherenci projevu a živost, která v jejich případě navzdory technickým limitům dokládá, že CD jako formát stále může překvapit. V tomto případě byly v těsném sledu k dispozici špičkové přehrávače Ancient Audio Lektor Prime a Gryphon Mikado Signature. Pokud podobný přehrávač k dispozici nemáte, tak vám pravděpodobně nebude v podání Luxmanu vůbec nic chybět.

Přesuňme se v rychlosti k formátu SACD. Pokud jich máte dostatek, a nikoli pouze jednotky pracně nasbíraných kousků, tak pro vás Luxman D-05u otevře high-endové dveře, které jsou u jiných multifunkčních přehrávačů zavřeny na petlici. Přehrávač sice stále preferuje formát SACD a při jeho přehrávání dokáže vykouzlit opravdu velký úsměv i na tváři zhýčkaného audiofila, avšak druhým dechem je potřeba říci, že formát CD již není diskriminován, přestože jsou jasně patrné jeho limity. Smutnou pravdou zůstává, že většina záznamů je k dispozici pouze na CD. Formát SACD se díky obchodní politice Sony nedokázal masově prosadit. Navíc je drtivá většina dostupných SACD pouhým převodem z formátů PCM o nižším rozlišení (typicky 16 bit/44,1 kHz). V Japonsku je situace poněkud odlišná a na tamním trhu je k dispozici mnoho předělávek klasických nahrávek.

Pokud jsem v průběhu testování nějaké ty chyby na novém modelu D-05u nacházel, pak to bylo výhradně při přehrávání vybraných kousků ze světa klasické hudby, které jsou prubířským kamenem každého hifi systému. Na přehrávání rocku 70. let nebo melodického jazzu opravdu nepotřebujete nijak špičkový reprodukční řetězec. V případě zmiňované klasické hudby již ano, a proto jsou možná často ve studiích a na výstavách posluchačům předkládány notoricky známé a téměř na všem dobře znějící Dire Straits či Diana Krall. Luxman D-05u nemá u větších orchestrálních těles takový nadhled jako výše zmiňované čisté CD přehrávače, ale dokáže vyjít se ctí i z Karajanových velkolepých podání Beethovena či Musogorského.

Objektivně lze v této oblasti Luxmanu maličkosti vytýkat, ale na druhou stranu je nutné dodat, že se v průběhu testu nestalo ani jednou, že by mě Luxman při reprodukci nudil. A to je podle mého větší deviza než objektivní zjištění, jestli zařízení vykresluje prostor s chirurgickou přesností a do nebývalé hloubky. Mnozí hledají u high-endového systému analytičnost, kterou je často zaměňují s věrností k přehrávanému záznamu. Já dávám raději přednost věrnosti k zaznamenané hudbě. Ačkoli se to nezdá, tak oba tyto přístupy jsou zcela odlišné a existuje jen málo reprodukční řetězců, kde se daří spojit obé současně.

Je-li těžiště vašeho hudebního vkusu spíše na straně popmusic, rocku a melodického jazzu, pak nepotřebujete hledat nic lepšího, než je dnes testovaný model D-05u. Stejně tak potěší, že Luxman zvládá velmi dobře také přehrávání hudby skrze své digitální vstupy, ale o tom více hned na následujících řádcích.

 

 

 

Jednou z nových vlastností modelu D-05u je přítomnost populárního USB rozhraní pro přehrávání hudby skrze PC nebo dedikované rendery typu Auralic či Aurender. Pro otestování toho, jak si vede USB rozhraní přehrávače ve srovnání s integrovanou optickou čtecí mechanikou, jsem si připravil Album špičkového houslisty Guiliana Carmignoly Con Moto na CD a ve formátech PCM 16 bit/44,1 kHz a následně pak v studiovém masteru o rozlišení 24 bit/96 kHz. Jako zdroj posloužil notebook s nainstalovaným přehrávačem Foobar2000 (WASAPI EVENT). Up-sampling v tomto případě nebyl aplikován a hrálo se přímo z interního SSD.

Velkým překvapením celého srovnávacího testu byla skutečnost, že s přehledem nejlepší výsledky podávala interní mechanika zařízení, před kterou neobstála (v případě stejného záznamu) ani hi-res verze o rozlišení 24 bit/96 kHz přehrávaná skrze USB rozhraní. Přehrávání skrze USB bylo v obou případech o poznání nervóznější a ve srovnání s mechanikou mu reprodukci chyběla koherence, respektive jakási blíže nepopsatelná hladkost a lidskost projevu. Výsledek tedy jednoznačně hovořil ve prospěch interní mechaniky připojené k D/A části přes I2S.

Pokus byl ještě jednou ověřen s použitím dedikovaného streameru Auralic Aries Mini, který výrazně vylepšil reputaci USB vstupu a zmenšil rozdíly oproti integrované mechanice. Stále ovšem, i když v menší míře, platí to, co bylo řečeno už v předchozím odstavci. Jakkoli vypilované PC/MAC není schopné podle mých zkušeností konkurovat dedikovaným rendererům Auralic či Aurender. Vliv transportu na výkony USB D/A převodníku se s ohledem na zkušenosti jeví jako stěžejní, a to i přes fakt, že asynchronní přenos by měl zajišťovat nezávislost na kvalitě transportu. Praxe a teorie se jako obvykle podstatně liší.

Luxman D-05u svým D/A převodníkem nedokáže plně konkurovat firemnímu převodníku DA-06, ale výsledky obou jsou si velmi blízké. Luxman DA-06 poskytuje navíc jemnost a jistou plynnost projevu, která je zřejmě dána přítomnosti čipu Texas Instruments TAS3152 pro up-sampling na 356,8 kHz (pro násobky 44,1 kHz) a 384 kHz (pro násobky 48 kHz). Převodník Luxman D-05u je sice drsnější a neposkytuje takový vhled do nahrávky jako dedikovaný D/A převodník ve stejné ceně, ale pro většinu systémů jsou jeho výkony více než dostatečné, a pokud byste přeci jen chtěli něco navíc, tak jsou tady modely D-06u nebo D-08u. Konkurenční přehrávače v podobné cenové relaci s USB vstupem podobné výkony ani zdaleka neposkytují.